Make your own free website on Tripod.com

Nové poznatky k problematice „okresních razítek“ rakouské pošty na polském území (tzv. KONGRESOWKA)

 

 

Ing. Jiří Král

publikováno ve zpravodaji Syrena č. 147/2005

 

Problematice je věnovaná dosud velmi dobře zpracovaná práce kolektivu Jerzy Bartke, J.Tokar a A.Berrisford: „Stemple okręgowe poczty austriackiej na ziemiach polskich“, vydání Kraków 2000.  Rakouská razítka týkající se bývalých rakouských území na území dnešního Polska můžeme rozdělit do 3 skupin. O prvních dvou jsme se již v Syreně v minulosti psali.

 

1) Rakouská okresní razítka v Malopolsku

 

Jsou to čtvercová razítka, kde uprostřed je nahoře římská „IX“ (označení pro Malopolsko) a pod ní je arabskou číslicí označen příslušný poštovní úřad. V práci uvedeného kolektivu je popsáno celkem 1076 pošt s čísly od 1 do 1076. Drtivá většina pošt má svá čísla a název. Mezery jsou u čísel 945-1001 a 1065-1076. Mimo názvu pošty a jejího čísla je v seznamu i známý typ okresního razítka. Většina pošt má razítka jen 1. typu (jednoduchý rám), sporadicky se vyskytují i razítka 2. typu (zdvojený rám) a velmi vzácně razítka 3.Typu (ztrojený rám). U pošt, které nemají své číslo a název je to zapříčiněno tím, že dosud nebyl nález na celistvosti doložen. Jsou naopak pošty, kde známe její číslo i název, ale nález není dosud doložen (bez uvedení typu razítka). Zde je pole působnosti pro naše filatelisty badatele. Razítka se vyskytují na celistvostech před 11.listopadem 1918 (Rakousko), ale i po 11. listopadu 1918 (Polsko do r.1920-21). Okresní razítka rakouská totiž převzala do svých služeb i pošta polská po listopadu 1918.

Vlevo je ukázka ústřižku podacího lístku s okresním razítkem IX/51 (Malopolsko), pošta KRAKÓW 14, vpravo s razítkem XI/12 (Těšínské Slezsko), pošta BIELSKO 1 na ŚLĄSKU. Obě ukázky jsou z použití polskou poštou.

 

2) Rakouská okresní razítka z Těšínského Slezska

 

Jsou to stejná razítka včetně typů jak v prvním případě, opět čtvercový rámeček, ale uvnitř nahoře je římská „XI“ a pod ní příslušné číslo pošty. Zde jsou uvedena čísla od 3 do 206 s tím, že u velkého počtu čísel dosud schází doložit název příslušné pošty. Mezi okresními razítky Těšínského Slezska je řada pošt i z našeho současného území. Autoři v práci vyjmenovali 39 pošt, které se na daném území nacházely a jejichž číslo není známo, protože doklad nebyl znám. Zde jsme v minulosti to byli právě my, kteří se svými nálezy zasloužili o to, že tato „bílá místa“ ze seznamu zmizela. Doložili jsme čísla u pošt: 20 Brenna, 24 Cameral Ellgoth, 32 Doubrava, 203 Heizendorf b.Bielitz/Jasienica, 68 Hnojník, 99 Lazy ve Slezsku, 106 Louky, 111 Michálkovice, 142 Polská Ostrava, 143 Po-ruba, 154 Ropice, 205 Skřečoň a 191 Vendrynie.

 

Přesto na nález okresního razítka s číslem pošty ještě čekají tyto pošty: Alexandrowice, Staré Bielsko, Baszka, Dobrá, Grodziec, Velké Kunčice u Mor. Ostravy, Malé Kunčice u Mor.Ostravy, Malé Kunčice (v Polsku nedaleko Karviné), Karlova Huť (Lískovec), Chotěbuz, Lobnitz/Wapienica, Dolní Domaslovice, Nieder Ohlisch/Olszówka Dolna, Horní Domaslovice, Ogrodzona, Petřvald ve Slezsku, Pražma, Punzlau/Puńczów, Radvanice ve Slezsku, Raschkowitz/Raszkowice, Rattimau /Racimów, Rychvald, Schönhof in Schlesien/ Szonów a Stonava.

Jak je vidět, řada pošt, kde čísla okresních razítek dosud neznáme, je z našeho území a je zde možnost, že se něco z toho mezi našimi sběrateli najde. Lovu zdar! U okresních razítek Těšínského Slezska není znám nález razítka 3. typu (zatím).

 

3) Rakouská okresní razítka v „Kongresovce“

 

Kongresovkou nazývají v Polsku bývalá ruská území před vypuknutím 1.světové války, která v rámci vojenských operací  v době 1.světové války zabrala postupně rakouská armáda. Na těchto okupovaných územích rakouská armáda organizovala rovněž poštovní provoz. Pošta se opírala o takzvané Etapové poštovní úřady (Etappenpost). Vznik těchto etapních poštovních úřadů se datuje počátkem jara roku 1915. První nařízení v této záležitosti se objevilo 17.dubna 1915. Etapní pošty měly obsluhovat rovněž i civilní sektor. Vznikly tak celkem 93. poštovní úřady, mezi nimi bylo 41. I.třídy. Úřady I.třídy byly pověřeny příjmem peněžních složenek a jen ony měly v držení okresní razítka!! Tato okresní razítka se lišila od ostatních okresních razítek používaných v Rakousko-Uhersku. Tato razítka nebyla čtvercová, ale oválná, elipsovitá, rozměru 18x13 mm. Razítka měla čísla od 51. do 91. Jejich přidělování se provádělo poštám průběžně, tak jak byly otvírány na daných územích. Číselná řada razítek nenavazuje na abecední seznam pošt. Příjem peněžních poukázek zde započal  dnem 11.10.1915 u prvních 12 pošt (čísla od 51-62) na podzim 1915 (nařízením ze dne 23.9.1915). Bylo to tedy půl roku po vzniku etapních pošt. Oficielní seznam přidělených čísel poštám v Kongresovce není znám. Práci J. Dudzińskiego  provedenou před 2.světovou válkou doplnil a upravil redakčně v roce 1972 nám známý St. J. Żółkiewski. Tento seznam s jednou opravou uvádíme na str.10. Kolektiv J.Bartkeho v roce 2000 v původním seznamu provedl jednu změnu. Pod č. 69 je uvedena pošta Radom (u Dudzińskiego to byla pošta Nowo-Aleksandrya/Puławy) došlo zde původně k záměně čísel 69 a 79.

 

  

 

Kolektiv autorů pod vedením J.Bartkeho ověřil  čísla jen u následujících pošt: 52, 53 ,55, 57, 58, 64, 66, 67, 68, 69, 70, 72, 75, 77, a 89. Vlevo přinášíme další ukázky z pošt: 54 Miechów, 57 Piotrków, 69 Radom a 71 Szczekociny. Z  nich kolektiv J. Bartkeho ověřil jen č. 57 a 69. My tedy dokládáme existenci č. 54 a 71 u příslušných pošt!

Všechny 4 nálezy jsou z použití polskou poštou po listopadu 1918 :

54 -ze  14.11.1921,

57 –ze  4.11.1920,

69 –z  22.11.1921,

71 –z  3.2.1921.

Je ověřeno, že oprava pro č. 69 Radom byla panem St. J. Żółkiewskim oprávněná a na místě!

 

Autor práce J. Bartke v době shromažďování materiálu  trefil na ústřižek peněžního podacího lístku s okresním razítkem č. 93. Materiál je z roku 1919, tedy z období, kdy poštu CZĘSTOCHOWA, které č. 93 patří, obsluhovala již polská pošta. Přitom Częstochowa nikdy nebyla rakouským etapním poštovním úřadem! Město bylo pod okupací německou, ne rakouskou. Jedině na Jasné Hoře byla nevelká rakouská posádka, která měla za úkol ochraňovat tamní klášter (enkláva Jasna Góra). Zásilky z této enklávy byly expedovány přes etapní poštovní úřad v Radomsku (Noworadomsk). Razítko s číslem 93 bylo tehdy pravděpodobně připraveno jako rezervní  pro některý následující poštovní úřad rakouským ředitelstvím pošt a telegrafů v Lubline a po vzniku Polska v roce 1918 bylo přiděleno právě Częstochové.

 

       

 

Stále otevřenou je otázka, když bylo přiděleno č. 93, muselo být i č. 92 a komu pak toto číslo bylo přiděleno? Odhalení záhady je jen na filatelistech a jejich bádání. Nález J. Bertkeho můžeme potvrdit i my!!  Nahoře je ukázka ústřižku s torzem č. (? 2). Podle špatně čitelného expedičního razítka se jedná o poštu 82 OSTROWIEC (z ledna 1921), která rovněž nepatří mezi ověřené kol.J.Bartkeho. Vedle toho ústřižku je ústřižek s č. 93 pošty Częstochowa. Na otiscích dvou expedičních razítek pošty je jasně vidět datum –7.II.21 --. Tímto nález J.Bartkeho potvrzujeme!

 

Narazili jsme ale na jinou záhadu!! Vpravo nahoře je ústřižek s č. 100 pošty ZAWIERCIE s datem 2.XI.21. Tedy opět již z polského období provozu pošty. Znamenalo by to, že mezi č. 93 a 100 musí být ještě dalších, dosud neznámých 6 pošt!!  Spolu s č. 92 je to motiv pro filatelisty-badatele, aby hledali a hledali, až najdou!! NAJDOU???  S materiálem dnes zde publiko-vaným jsme pana profesora J. Bartkeho obeznámili a ještě před vyjitím tohoto čísla Syreny jsme mu poslali i všechny příslušné kopie ústřižků. Zatím se ale nevyjádřil, projevil pouze zájem tyto ústřižky získat.

 

Snad jsme naše sběratele přesvědčili o tom, že rakouská okresní razítka jsou zajímavou kapitolou pro sběratele polských známek a celin. Zájemci o tuto problematiku mohou dostat k zapůjčení zmíněnou práci kolektivu J. Brtkeho. Mohou si o ni napsat na předsedu klubu a bude jim PROTI VRÁCENÍ ZAPUJČENA!!

 

SEZNAM ČÍSEL OKRESNÍCH RAZÍTEK KONGRESOWKY:

 

52.  Jędrzejów                                           53.  Olkusz

54.  Miechów                                            55.  Włoszczowa

56.  Noworadomsk (Radomsko)                57.  Piotrków

58.  Działoszyn                                         59.  Wolbrom

60.  Kielce                                                61.  Busk (Busko)

62.  Pińczów                                             63.  Biłgoraj

64.  Działoszyce                                        65.  Janów (Janów Lubelski)

66.  Konsk (Końskie)                                67.  Opatów

68.  Opoczno                                            69.  Radom

70.  Sandomierz                                        71.  Szczekociny

72.  Lublin                                                73.  Cholm (Chełm, Chełm Lubelski)

74.  Kozienice                                           75.  Krasnostaw (Krasnystaw)

76.  Wierzbnik                                          77.  Zamość

78.  Lubartów                                           79. Nowo-Alexandrya/Puławy

80.  Kraśnik                                              81.  Granica (Maczki)

82.  Ostrowiec                                          83. Staszów

84.  Skarżysko                                          85.  Grubieszów (Hrubieszów)

86.  Tomaszów (Tomaszów Lubelski)       87.  Białobrzegi

88.  Szydłowiec                                        89. Koniecpol

90.  Zwierzyniec                                        91.  Dęblin

92.  (?)                                                      93.  Częstochowa

94.  (?)                                                      95.  (?)

96.  (?)                                                      97.  (?)

98.  (?)                                                      99.  (?)

100. Zawiercie

 

Přivítáme od našich sběratelů jakýkoliv materiál, který může potvrdit nebo doplnit zde publikované informace.

 

Podle publikace J. Bartkeho z r.2000 pro Syrenu zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL. Poděkování patří příteli a kolegovi ing. Ladislavovi ONDRUŠKOVI,  který mi odstoupil většinu zde publikovaného obrazového materiálu. Právě, když se tento materiál píše načisto do Syreny (15.2.2005) má Laďa víc jak týden po operaci. Přejeme mu za celý kolektiv redakční rady brzké uzdravení a návrat k jeho oblíbené „parketě“ – polské známce.

 

 

Důležité upozornění :

Tento článek či jeho část nesmí být publikován, přetiskován či převáděn do jakékoliv materiální či nemateriální formy bez písemného souhlasu autora

Vaše dotazy či připomínky autorovi tohoto článku můžete zaslat přímo na jeho e-mail